Pasport stavby je vlastně zjednodušená dokumentace skutečného stavu nemovitosti, jejích rozměrů a celkového provedení, která de facto zastupuje (nahrazuje) původní projektovou dokumentaci, pakliže se nedochovala. Stává se to zejména u velmi starých domů, případně po nějaké katastrofě (třeba po požáru), při níž majitel nemovitosti o listiny přijde. Pasport stavby lze chápat jako „velký technický průkaz vozidla“, jsou v něm totiž uvedeny všechny podstatné informace, bez nichž se v některých případech neobejdete. Jeho zpracování, tedy tzv. pasportizaci, musí pro zásadní momenty vypracovat odborník.
Kdo může tzv. pasportizaci provést
Ačkoliv jde o velmi důležitý (a v řadě případů nezbytný) dokument, tak zákon přímo neukládá, kdo přesně by měl pasportizaci, tedy zhotovení dokumentace, provést. K řadě účelů ho tak stačí vyhotovit svépomocí, potažmo někým znalým, kdo je schopný zaměřit reálné rozměry nemovitosti (a zvládá i další náležitosti). Taková „laická“ listina ale nebude nic platná, pakliže byste chtěli provést rekonstrukci nebo třeba přístavbu; stavební úřad – ale i další autority – mohou vyžadovat, aby pasport stavby (úplnou správnost údajů) potvrdil razítkem autorizovaný odborník, tedy například stavební inženýr.
Kolik stojí pasport stavby zpracovaný odborníkem
V případě, že budete potřebovat oficiální dokumentaci, např. pro jednání s úřady, katastrem nemovitostí nebo kupcem, vyjde taková záležitost nejméně na několik tisíc korun. Řada firem a odborníků začíná kolem 5 000 Kč u jednodušších budov. Za staré, technicky složitější nebo rozsáhlé si pak mohou účtovat více. Někde se setkáte s výpočtem 25 až 35 Kč za čtvereční metr, což vychází např. u rodinného domu s výměrou 150 metrů na max. 5 250 Kč (u složité stavby počítejte s dvou až trojnásobkem). Třeba atypické a technicky složité stavby mohou vyžadovat více práce, cenu pasportu by vám ale měl odborník sdělit předem.
Jak probíhá pasportizaci nemovitosti / stavby
Jestliže daný objekt (rodinný dům, chata nebo jiný) vyžaduje evidenci v katastru nemovitostí, je nezbytný geometrický plán, který může vyhotovit jedině geodet na základě zaměření budovy. Z jeho výsledků pak vychází i vyhotovení výkresové dokumentace a textové části pasportu stavby. Vedle toho je potřeba obstarat průvodní zprávu, v níž budou všechny podstatné informace, aby mohly úřady posoudit, v jakém (nejenom technickém) stavu nemovitost je, kde se nachází apod. Vzhledem k řadě náležitostí, které musí být zaneseny 100% správně, bývá na místě svěřit záležitost odborníkům.
Co musí pasport nemovitosti obsahovat
Náležitosti se řídí vyhláškou číslo 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, konkrétně přílohou číslo 14 s názvem „Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby“, která říká, že pasport stavby musí obsahovat:
- průvodní zprávu, v níž jsou uvedeny zejména identifikační údaje stavby, jejího vlastníka a zpracovatele dokumentace (nezbytný je název a umístění nemovitosti, její přesná adresa, katastrální území, číslo parcely atd.), a mj. také informace o stavu technické dokumentace a důležitých rozhodnutích
- souhrnnou technickou zprávu, která slouží k popisu stavby jako takové, tedy z čeho je postavena, na jak velké zastavěné ploše se nachází, zda se jedná o trvalou nebo dočasnou stavbu, za jakým účelem je využívána, a mj. obsahuje také údaje o územní ochraně (např. památková oblast, inženýrské sítě...), energetické náročnosti a dalším
- zjednodušený situační výkres v podstatě spočívá v zakreslení předmětné stavby do katastrální mapy, přičemž musí být vyznačena její vzdálenost od hranice pozemku a okolních staveb; vyznačené v ní nechybí ani inženýrské sítě
- zjednodušenou výkresovou dokumentaci, která představuje de facto půdorys stavby, v němž jsou zakresleny jednotlivé místnosti, velikost jejich ploch, účel využití, svislé řezy s výškovými kótami, pohled na celý dům apod.; v podstatě se tedy jedná o zjednodušené zanesení skutečného provedení nemovitosti
Kdy se pasport stavby hodí nebo je nezbytný
I když se bez něj po většinu času obejdete, jsou případy, kdy pasport stavby vyžaduje zákon (tedy pokud nemáte k dispozici původní technickou dokumentaci – třeba že nebyla dochována, protože jde o velmi starou nemovitost):
- prodej nebo pronájem stavby, při němž je třeba průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), a jeho vyhotovení lze provést právě na základě potvrzených technických parametrů stavby
- rekonstrukce nemovitosti, k níž nemáte dokumentaci skutečného provedení, případně neodpovídá skutečnosti (i na katastru bývají z dřívějších dob špatně zaznamenány hranice pozemků, stejně jako rozměrů budov)
- bourací práce, kdy chcete z části nebo úplně stavbu odstranit; do pasportu je přitom nutné zakreslit bourací postup
- zanesení skutečného právního stavu do katastru nemovitostí, pakliže v něm není evidována dříve nemovitost, na jejíž stavbu dříve vydal stavební úřad povolení (pokud se jedná o stavbu „načerno“, nelze stavební povolení pasportem nahradit)
Vedle toho z něj může třeba potencionální kupec / investor vyčíst o nemovitosti důležité informace, na jejichž základě rychle zhodnotí, zda pro něj je nebo není vhodná. K nahlédnutí ho ale může chtít třeba i finanční úřad a jiné autority.