Pokud plánujete jednoho dne bydlet ve vlastním, je nasnadě otázka, zdali si na koupi nemovitosti našetřit a „vzít ji za hotové“, nebo ji – jako většina lidí – financovat úvěrem. Jenže dosáhnout na něj je někdy obtížné, a podmínky i situace na realitním trhu se navíc pořád mění. Obecně lze říci, že pro běžného člověka, který nemá nadstandardní příjmy, je vhodným řešením kombinace obojího. Je ovšem nutné správně spočítat, kolik peněz je třeba naspořit a kdy je využít, a kolik financovat pomocí hypotéky či jiného úvěru. Koupě nemovitosti k bydlení přece jenom bývá pro většinu lidí napořád.
Spoření na vlastní bydlení vs. hypotéka (propočty)
Jste-li pevně rozhodnuti, že se chcete usadit a strávit na nějakém místě „zbytek života“, je dobré dopředu vědět, co vás vyjde lépe (zejména finančně). V tomto případě budeme počítat s koupí bytu 3+1 o výměře 85 metrů čtverečních (užitná plocha) za cenu 6 milionů korun a pro jednoduchost nebudeme zahrnovat možné vnější vlivy (inflace, změna životní úrovně v lokalitě...) ani trend rostoucích cen nemovitostí (nikdo neví, jaká bude situace za dva roky, natož za 5 či 10 let, ačkoliv ze statistik jasně vyplývá, že hodnota bytů, domů, pozemků atd. neustále stoupá), a zároveň budeme kalkulovat s tím, že k vlastnímu bydlení směřuje manželský pár s čistým měsíčním příjmem 50 000 Kč (dohromady).
Spoření: zdlouhavé a nákladné
Kupovat za vlastní bývá obvykle nejlepší možností, jedná-li se o vaše bydlení (a nikoliv o investiční byt). Jenže naspořit si za pár let i několik milionů korun je pro většinu lidí nereálné. V tomto případě by musel manželský pár odkládat 20 000 korun měsíčně po dobu 25 let (300 měsíců), aby nastřádal uvedených 6 milionů Kč (abychom se ve výpočtu zbavili všech proměnných, neuvádíme ani možné zhodnocení peněz). Do té doby by dvojice pravděpodobně bydlela v pronajatém bytě, což by znamenalo měsíční výdaj kolem 15 tisíc korun.
Za celou dobu by tak za „dočasné“ bydlení zaplatila 4,5 milionu korun, což je 75 % z ceny, za jakou by pořídila vlastní nemovitost. Ve výsledku by tedy byl společný rozpočet výrazně zatížen a bydlení by vyšlo na 10,5 milionu korun. Nehledě na to, že za 15 tisíc se sice dá žít „přijatelně“ (jídlo, oblečení, nějaká zábava...), ale pokud přijde větší výdaj, dovolená či děti, nemusí v rozpočtu zbývat místo na spoření celé částky. Nemáte-li nadstandardní příjem a zároveň víte, že chcete na daném místě zůstat „napořád“, není naspoření 100 % kupní ceny nemovitosti tou nejlepší volbou.
Úvěr ze „stavebka“: má omezené využití
Zajímavou možností je financování přes stavební spořitelnu, které je v ČR velmi oblíbené (jenom v roce 2021 poskytly Čechům přes 113 miliard korun) a má oproti hypotéce jednu velkou výhodu, byť s velkým omezením. A sice, že nemusíte mít dopředu připravených 10 až 20 % ze svého, a je tak možné investovat úvěrem ze stavebního spoření i 100 % ceny nemovitosti. Nevýhodou pak bývá max. limit 1 milionu korun bez zajištění a ručitele (u vyšších částek je nějaká jistota potřeba), za což koupíte byt třeba na Chebsku, Mostecku, Karlovarsku apod.
Podmínkou také je, abyste měli ve „stavebku“ nastřádáno min. 30 % z cílové částky a trvalo alespoň 2 roky (jinak lze využít úvěr překlenovací), a počítejte s nutností doložit, že peníze padly za bydlení. Vezmeme-li nemovitost za zmíněný milion a dobu splácení 30 let, budete dávat zhruba 3 500 korun měsíčně. Úvěr ze stavebního spoření se dá však využít i jako základ pro hypotéku, nemáte-li naspořených zmíněných 10 až 20 %. Znamená to však větší zatížení rozpočtu, i když s možností rozložení splátek do desítek let nemusí být až tak velké.
Hypotéka: oblíbená, ale nikoliv nejlevnější
Vůbec nejvyužívanější je koupě bydlení na hypotéku, která mívá jednoduše nejvýhodnější podmínky (i když i stavební spořitelny se jim někdy umí vyrovnat). Jenže zejména pro mladé lidi bývá překážkou, že musí mít naspořeno 10 až 20 % z celkové ceny nemovitosti (jde o nařízení ČNB, která už před lety zakázala poskytovat 100% hypotéky), což při dnešních cenách znamená i stovky tisíc korun. Třeba u výše zmíněného bydlení za 6 milionů tak musíte mít připravených alespoň 600 tisíc korun; jenže pokud do té doby bydlíte v pronájmu, těžko se taková částka nastřádá v dohledné době.
K pokrytí je však možné využít zmíněný úvěr ze stavebního spoření, což by znamenalo s 30letou splatností splátku něco přes 3 000 korun. Samotná hypotéka na 5,4 milionu Kč by si pak vyžádala měsíční úhradu asi 27,5 tisíce korun, což by dohromady zatížilo rozpočet více jak 30 000 Kč a za celou dobu splatnost byste zaplatili téměř 11 milionů korun. Splátka je tak o několik tisíc korun nižší než při placení pronájmu a spoření, a zároveň víte, že peníze vkládáte do svého. A i když jsme ve výpočtech vypustili proměnné, nemovitosti nabírají v čase na hodnotě i desítky procent ročně, takže je možné, že byste po 25 letech nepotřebovali 6 milionů, ale o půlku více.
Kombinace spoření a hypotéky: top volba
Pokud chcete vlastní bydlení co možná nejdříve, je dobré si stanovit plán a spočítat, kolik jste schopni odkládat, jak dlouho a v jakém intervalu. Navážeme-li na příklad výše, tak naspoření 600 000 korun by při odkládání 20 tisíc / měsíc trvalo 2,5 roku, resp. 30 měsíců. A jakmile dají manželé tuto částku dohromady, poskytne jim banka hypotéku na zbytek tržní ceny nemovitosti ve výši 5,4 milionu korun se splatností 30 let. Při dobré sazbě tak zaplatí zhruba 8,2 milionu Kč, což znamená, že bydlení ve výsledku pořídí za 8,8 milionu. To je oproti výše uvedeným příkladům značný rozdíl.