S otázkou věcného břemene k nemovitosti se můžete setkat v několika případech, přičemž jsou některé dobrovolné, a jiné může nařídit soud. Je důležité si uvědomit, že pokud kupujete byt, rodinný dům, pozemek, rekreační objekt či cokoliv jiného, nemusíte se už věcného břemene nikdy zbavit – neznamená to však, že by vás muselo nějak omezovat. Například když jsou přes váš pozemek vedeny inženýrské sítě do sousedního domu, tak je sice váš majetek zatížen věcným břemenem, ale de facto vám nic nekomplikuje ani nebrání v užívání. V legislativě se můžete setkat také s pojmem „služebnost“ nebo „věcné právo k cizí věci“.
Co je věcné břemeno a jak může vzniknout
Z pohledu vlastníka se zjednodušeně řečeno jedná o přenechání práva k užívání věci nebo její části (v tomto případě pozemku) někomu jinému – ať osobě, tak firmě, státu, organizaci aj. – která tím získává právo danou věc užívat v domluveném rozsahu. Vlastník nemovitosti má tak povinnost něco strpět nebo konat, případně se něčeho zdržet, což standardně vychází z nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ale v některých výjimkách se záležitost řídí např. energetickým zákonem.
...k jeho vzniku pak může dojít pouze:
- uzavřením smlouvy
- sepsáním závěti (vlastník se může ze své vůle rozhodnout, jak bude s nemovitostí po jeho smrti naloženo; věcné břemeno pak vznikne na základě výsledku dědického řízení)
- schválenou dohodou dědiců (musí ji však schválit soud dle § 175q odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu)
- vydržením (to pokud nemovitost oprávněně držíte po zákonem stanovenou dobu)
- ze zákona nebo rozhodnutím soudu (ten může kupříkladu nařídit, že přes váš pozemek povedou inženýrské sítě, protože není jiná možnost)
Věcné břemeno dožití v nemovitosti
V praxi se lze velmi často setkat s tím, že někdo přepíše svou nemovitost na někoho jiného (typicky rodiče na své děti), ale ponechá si právo v ní dožít. Bohužel jsou známy případy, kdy lidé svůj majetek věcným břemenem nezatížili a druhá strana, jíž připadl, je nechala po vzájemných neshodách vystěhovat. Věcné břemeno dožití má podobu smlouvy a je zaneseno do katastru nemovitostí, v němž lze tuto informaci ověřit. K zániku může dojít až smrtí osoby, která jej zřídila, nebo jeho zrušením.
Věcné břemeno na inženýrské sítě
Pokud stojí vaše nemovitost, typicky pozemek, „v cestě“ inženýrským sítím (elektřina, voda, plyn, teplovod atp.), je možné, že povede energetická infrastruktura právě skrze něj. Jedná se totiž o zvláštní případ věcného břemene s veřejnoprávním prvkem, jehož význam převažuje nad tím osobním. Ke vzniku může dojít na základě energetického zákona č. 458/2000 Sb., případě dle zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Nemusíte se ale obávat, že by vám jednoho dne z ničeho nic „začali kopat na zahradě“, o sjednání věcného břemene za tímto účelem se musí provozovatel energetické infrastruktury nejdříve pokusit smluvně.
Věcné břemeno k přístupové cestě
Někdy bohužel nastane situace, kdy se majitel nemůže legálně dostat na svůj pozemek, protože je obklopen majetkem někoho jiného, například nového vlastníka pozemků, který se ho rozhodl celý oplotit a znemožnit tak ostatním přístup. V takovém případě máte de facto vždy nárok na zřízení věcného břemene chůze a jízdy, přičemž je rozlišováno, zdali už k vašemu pozemku cesta vedla či nikoliv, a jak byla zapsána v územním plánu obce:
- veřejná pozemní komunikace nebo veřejně přístupná účelová komunikace musí sloužit všem, takže i kdyby někdo koupil pozemek, přes nějž tato cesta vede, nemůže vám bránit v jejím užívání.
- neveřejná účelová komunikace často vznikne „časem“, třeba že ji někdo v průběhu let vyjezdí; ale i když není přístupná veřejnosti, a zároveň se jedná o jedinou cestu k vašemu pozemku, je majitel okolního majetku ze zákona povinen vám přístup umožnit. Pokud se k tomu nebude mít, musí to nařídit až soud a zřídit již zmíněné věcné břemeno chůze a jízdy.