PENB, celým názvem průkaz energetické náročnosti budovy, je nezbytnou součástí každé dnešní novostavby, a musí ho obstarat každý majitel, který se rozhodne nemovitost prodat či pronajmout (ať je jakkoliv stará). Jeho smyslem je lepší ochrana zájemců o bydlení, aby si mohli udělat lepší představu, kolik budou ročně platit na zálohách; k lepšímu určení je však dobré zkombinovat více faktorů. Zákon přitom ukládá, kdy je nutné PENB předložit, a kdy naopak ne, a kdo za něj zodpovídá. Jedná se totiž o nezbytné informace k vyhodnocení kupujícího či zájemce o pronájem, zdali pro něj má smysl stěhovat se do nemovitosti vzhledem k výši předpokládaných záloh na energie.
Definice: co přesně je PENB a jak ho vidí zákon
Lidově je označován jako „energetický štítek“, což ve své podstatě také je (obdobně jako ho mají spotřebiče), a dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. vyjadřuje, jaké jsou roční náklady na vytápění, ohřev vody, osvětlení, chlazení a větrání nemovitosti, a případně také na úpravu vlhkosti. Co naopak nezohledňuje je odběr spotřebičů, neboť ten nelze jednoznačně určit (někdo používá výkonnější či starší s vyššími nároky, jiný zase ekonomické). Jeho vystavení přitom vždy zajišťuje kvalifikovaný odborník, což je člověk akreditovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. To z něj udělá tzv. energetického experta, který následně vyhodnotí náročnost budovy od A (mimořádně úsporná) do G (mimořádně nehospodárná).
Samotný průkaz energetické náročnosti je také součástí stavebního povolení a musí být tedy vystaven ještě před zahájením stavby (ať jde o zbudování nového domu, dostavbu, rekonstrukci...), přičemž vyhlášku 148/2007 Sb. splňují pouze tři stupně:
- A: mimořádně úsporná
- B: úsporná
- C: vyhovující
Smyslem je, aby byly budovy maximálně hospodárné a nedocházelo k plýtvání energiemi, čehož lze dosáhnout mj. užitím správných materiálů a technologií. Pokud by dnes někdo navrhl budovu s náročností horší jak C, tedy D (nevyhovující) či E (nehospodárná), nedostane stavební povolení, neboť taková nemovitost jednoduše nesplňuje vyhlášku. Totéž ale platí pro F (velmi nehospodárná) a G (mimořádně nehospodárná), která je typická pro starou zástavbu vybudovanou do roku 1992.
Neznamená to však, že by nemohly stavební povolení získat staré nemovitosti, které aktuálně spadají v rámci PENB třídu D nebo horší. Chcete-li u nich provést rekonstrukci či je dostavět, bude muset nejdříve projektant zpracovat návrh, jak má ve výsledku budova vypadat a jaké materiály a technologie k tomu budou použity. PENB přitom musí vycházet na A nebo B, což znamená, že i u staré nemovitosti musí dojít ke značné modernizaci (u historických s ohledem na památkáře).
Kdy je a není nutné PENB dokládat
U naprosté většiny „běžných“ nemovitostí je průkaz energetické náročnosti budovy nezbytný. Zpravidla se jedná o rodinné domy a byty v osobním vlastnictví (není pro každý zvlášť, je vydáván pro celý dům), u nichž musí majitelé PENB předložit jak v případě prodeje, tak v případě pronájmu (bylo zavedeno v roce 2015). Pokud ale SVJ (společenství vlastníků jednotek) tento dokument nemá, lze ho nahradit vyúčtováním za poslední 3 po sobě jdoucí roky. Zákon navíc ukládá, že musí mít PENB každá veřejná budova (úřad, nemocnice, škola...), a rovněž nemovitost, u níž byla provedena rekonstrukce alespoň 25 % její „obálky“ (započítat lze opravu či výměnu střechy, novou fasádu, výměnu oken a venkovních dveří...)
Potřebovat ho naopak nebudete při prodeji družstevního bytu, kde se fakticky nejedná o prodej nemovitosti, ale pouze podílu v družstvu (v tom jste fakticky nájemcem, nikoliv majitelem jako u bytu v OV). Zákon pak PENB nevyžaduje ani u sezónních rekreačních objektů, v nichž spotřeba energie nepřesahuje 25 % předpokládané roční spotřeby. Stejně tak ale není třeba u nemovitostí s užitnou plochou menší než 50 metrů čtverečních, dílen, průmyslových, historických a náboženských budov či památníků, a nakonec není PENB potřeba u budov postavených před rokem 1947, pokud u nich nedošlo k výrazným stavebním úpravám.
Jak PENB získat a kolik stojí
Jestliže dosud průkaz energetické náročnosti budovy nemáte a plánujete nemovitost prodat, pronajmout či rekonstruovat, budete ho muset obstarat u energetického specialisty. Ten na základě osobní prohlídky či prozkoumání stavební dokumentace a fotodokumentace vypočítá, do jaké energetické třídy daný objekt spadá, a následně pro něj vystaví energetický štítek. V závislosti na vytíženosti bývá čekací lhůta obvykle 2 až 4 týdny, někteří ho však umí zajistit i expresně do pár dnů. Třeba při prodeji bytu pak mohou klientům RK BRAVIS obstarat PENB naši specialisté, kteří spolupracují s celou řadu energetických odborníků jak z Brna a Prahy, tak z jiných částí republiky.
Cenové rozpětí za průkaz energetické náročnosti je přitom různé a přímo závisí na konkrétní budově, její velikosti a stavu, stejně jako na stavební dokumentaci (pokud existuje). U rodinných domů se může částka za PENB pohybovat kolem 3 000 až 5 000 korun, zatímco u bytu (resp. bytového domu) to může být zhruba dvojnásobek. Za vystavení pro velmi malé domy (kupříkladu se dvěma byty) může být však cena PENB podobná jako u rodinného domu. Zpracování průkazu pro komerční budovy si potom vyžádá investici až 10 000 Kč, ale i více (třeba u velkých kancelářských komplexů), cenu vám však dokáží specialisté alespoň orientačně sdělit předem.